Klíčová oblast: Rodina
Cestou kolem světa na pomoc dětem v klokánku
Základní škola Uničov, Haškova 211, okres Olomouc
Komenského myšlenka
„„Každý má hledět ne pouze na svůj prospěch, ale na prospěch společnosti.“
„Takový je příští věk, jak jsou vychováváni příští jeho občané.”
„Vzdělávání mysli bez vzdělávání srdce není v podstatě žádné vzdělávání.“
„Škola má být dílnou lidskosti, nikoliv mučírna ducha.“"
Osobní motto projektu
„Vlastní fantazií pomáháme druhým"
Popis projektu
Stezku Cesta kolem světa si vymysleli žáci 6.A, aby získali peníze na pomoc druhým. Rozhodli se je darovat dětem, kteří nemají takové podporující rodiče jako oni sami. Peníze pomohou trochu zlepšit život ohroženým dětem, které se dostali do Klokánku V Dlouhé Loučce. Toto neziskové zařízení je závislé na darech sponzorů a žáci 6.A se rozhodli stát se takovým dobrodincem. Nejprve museli samotnou stezku naplánovat, a hlavně vybrat stanoviště – tedy Země. Volili ty, které jim byli nějakým způsobem blízké. Amálka si vybrala Anglii, protože v ní strávila část svého dětství. Terezka s Majdou zase Japonsko kvůli své vášni pro Anime a japonské příběhy a si Janča zvolila Skotsko kvůli bojovným Vikingům. Diana vytvořila výrazný plakát, který žáci roznesli po celém městě Uničov i v jeho okolí. Schůzka s panem starostou byla velmi příjemná. Žáci si zvládli sami říct, jakou podporu od něj potřebují. Tak se pozvánky dostaly i na sociální stránky města Uničov. Samotný den projektu – 7. června, v neděli, bylo krásné počasí a žáci se svými obětavými rodiči vše v parku připravili. Malí návštěvníci si cestovatelské odpoledne užili, i když jich přišlo méně, než jsme čekali. Přikládáme to tomu, že v ten samý den probíhalo v rámci dne dětí mnoho dalších podobných akcí. I tak byli rodiče účastníků velmi štědří a naše obavy, že se nevybralo pro Klokánek moc peněz se rozptýlily po rozpečetění pokladniček. K tomu došlo ve čtvrtek 11. června, kdy jsme se společně se třídou vydali na exkurzi do Klokánku v Dlouhé Loučce. Velmi vřele nás přijali a strávili jsme tam příjemné dopoledne. Šesťáci si pohráli s malými dětmi, podívali jsme se do jejich přechodného domova a pak jsme si na dvorku opekli k obědu buřt a spoustu marshmellounů. Paní zástupkyni Zdeňce Mrázové jsme předali krásných 6 019 korun.
V čem je projekt unikátní
V rámci projektu se rozvíjí více oblastí. Propojuje se tu vzdělanost, podnikavost i rodina. Žáci se učili, co všechno je potřeba připravit a zřídit, aby se mohl jejich projekt uskutečnit. Na jednotlivých stanovištích se dozvěděli něco zajímavého o dané Zemi, obstarali si její vlajku a snažili se tematicky obléci. Poznávali také kulturu dané Země. Nejvíce se to asi podařilo v Anglii, kde si účastníci připravovali pravý anglický čaj s mlékem a k tomu dostávali anglickou sušenku.
Nebáli se veřejně vystupovat a propagovat svůj projekt. Schůzky s panem starostou se zúčastnila víc než polovina žáků a mluvit s ním jim nedělalo potíže. Osobně pozvali mnoho spolužáků ze školy – navštívili třídy na 1. stupni a předali jim pozvánky. Také namluvili pozvání do školního rozhlasu.
Žáci museli spolu spolupracovat, spolehnout se na druhého, že udělá to, na čem se domluvili, případně si pomoci. Museli si zvládnout říct si o pomoc rodičům nebo paní učitelce. Některé rodiny se dokonce zapojili tak, že s námi strávili celé nedělní odpoledne na stezce. Pomohli dětem na stanovišti, podpořili je, nakoupili vybavení, přinesli dobrůtky… udělali maximum pro to, aby jim tam bylo dobře. Díky tomu se projekt nesl ve velmi příjemné a milé atmosféře, nevznikly žádné konflikty ani hádky.
Komunikace s paní ředitelkou Alenou Holcovou i paní zástupkyní Zdeňkou Mrázovou z Klokánkou v Dlouhé Loučce byla velmi milá a vstřícná. Sdíleli náš projekt na sociálních sítích a sami využili možnosti projít si stezku a společně se svěřenými dětmi nás v Uničově navštívili. I my jsme jim návštěvu oplatili. Exkurze v Klokánku byla poučná i zábavná. V zařízení nás provedli zaměstnanci a ochotně odpovídali na všechny naše dotazy. Žáci byli velmi překvapení, co všechno mohly zažít děti, se kterými se tam setkali. Sami projevili lítost nad jejich osudem a o to víc je hřál dobrý pocit z dobrého skutku, který pro ně udělali.
Jak se podařilo naplnit vytyčené cíle
Všechny výše zmíněné cíle se nám povedlo víceméně naplnit. Žáci stezku důkladně a pečlivě připravili a bavilo je to. I když nám těsně před konáním akce vypadla jedna z hlavních organizátorek, zvládli společnými silami zastat její místo. Společnou prací na projektu se posílil i jejich třídní kolektiv, což by jim mohlo pomoci do budoucna dobře zvládat krizové situace ve třídě. Tím, že byl jejich projekt příznivě přijat veřejností a že se setkali s dobrými ohlasy, se zvýšila jejich motivace pro konání dobrých skutků pro druhé. Už nyní přemýšlí nad dalším projektem v následujícím školním roce. Baví je trávit společně čas a neváhají svůj čas věnovat i pro druhé, přestože z toho budou mít „jen ten dobrý pocit“. V dnešní době, kdy se každý ptá „A co za to dostanu, když to udělám?“, je jejich přístup velmi inspirující nejen pro jejich spolužáky ve škole, ale i pro nás dospělé. Jsem na tuto třídu neskutečně hrdá. I když jsou malí, dokážou svým dobrým srdcem a nezištnou pomocí naplnit radostí a nadějí mnoho dalších srdcí. A i s tím málem, co mají, mohou měnit svět k lepšímu možná více než nejbohatší lidi světa.
Jak velkou skupinu lidí projekt zasáhl
300 – 400