Člověk je zvláštní bytost. Je v nás něco jedinečně krásného a vznešeného a zároveň cosi tragického. Umíme myslet, tvořit, zpívat, povzbudit, pohladit, milovat, žertovat… Ale i bořit, škodit, týrat, závidět, zatracovat… Náš „učitel národů“, J. A. Komenský, to před 350 lety řekl takto: „Lidskost není docela v pořádku, ale není docela ztracena.“
Když člověk potká člověka, mluví spolu. Obvykle. Když spolu lidé mluví, nemusí to špatně dopadnout. Nemusí se medializovat špatnost. Nemusí se mluvit jen o tom, co je lidsky nízké, zlé, skandální nebo prolhané. Ve světě špatných zpráv je možné vyprávět příběhy dobré, pravdivé a krásné. Příběhy dokládající důstojnost, hodnotu a vzácnost našeho lidství. Příběhy, které inspirují, proměňují, přináší radost, smíření nebo dokonce naději.
Jan Hábl, autor projektu